Kdy začít s agility?
Máte psa a slyšeli jste, že byste s ní měli cvičit agility, ale nechce se vám přiznat, že nevíte, co to je? Poradíme vám. Agility v angličtině znamená hbitost a jedná se o specifický trénink dovedností psů. Agility parkur je vlastně obdobou jiného parkuru, tedy překážkové trati pro koně. Agility závody se začaly pořádat poprvé v Anglii roku 1978. Od té doby se jejich pořádání rozšířilo do celého světa a pořádají se dokonce i mistrovství světa v agility. Pes na agility nepotřebuje žádné specifické vlastnosti. Cvičí ho malí, střední i velcí psi, amatérsky se mu věnují klidně i voříšci.
Agility pro psy musí být hlavně zábavou, proto se nesmí nic uspěchat. Abyste vůbec mohli začít, musíte mít u svého pejska zvládnuté základní povely, tedy sedni, lehni, čekej, ke mně apod. To zvládne i mnoho štěňátek, ale s nimi byste určitě neměli začít cvičit kompletní škálu všech cviků. Hlavně všechny skoky by měly přijít na řadu až ve chvíli, kdy pes přestane růst a skákání ho neohrozí jeho vývoj. Agility pro začátečníky by mělo zahrnovat co nejjednodušší cviky, například probíhání různými druhy tunelů, obíhání překážek – žádné skoky, žádné houpačky, nic těžkého.
Agility silně utužuje vztah psa a jeho pána, protože jednotlivé překážky pes sice zdolává na povel, ale jeho pán trasu běží s ním. Takže už od prvních začátků provázejte svého psa, povzbuzujte ho a za sebemenší pokrok chvalte a také odměňujte. Na začátku, zejména u štěňat, by tréninky měly být jen velmi krátké, aby se pejsek na tu zábavnou činnost mohl těšit. Nejdříve by se u malých plemen mělo se štěněcím trénováním začít asi ve 4 měsících, u větších ještě později. Je to individuální u každého psa, ale základní povely musí zvládat všichni. Se štěňaty si v podstatě jen hrajte, žádný dril.
U menších psů se s kompletní spektrem překážek obvykle začíná mezi 8. a 9. měsícem věku, větší plemena by měla mít za sebou nejméně první narozeniny. Ale s agility pro psy můžete klidně začít i později. Ačkoli je pravdou, že pro štěňátka je agility v podstatě škola hrou, nemají ještě žádné zlozvyky, takže to jde snáze. Ať je pes mladý či starší, malý, střední nebo velký, vždy platí, že se postupuje od jednotlivých cviků k celé dráze, od jednodušších překážek k těžším a od pomalého k rychlejšímu absolvování celé škály agility překážek.
Nikdy psa zbytečně nezatěžujte, vše musí být přirozené a psem vítané. I dva pejsci stejného plemene se mohou chovat úplně jinak, záleží nejen na jejich velikosti, ale také temperamentu a charakteru. Na začátku prokládejte trénink častými pauzami. Ve chvíli, kdy si pejsek překážku „očichá“, zjistí, jak na ní třeba jiní pejsci cvičí, můžete to začít trénovat s ním. Vždy k tomu používejte stejné povely a gesta rukou. Jaká, závisí na vás. Jde o to, aby pes pochopil, co má udělat. A hlavně chvalte, odměňujte a udržujte agility jako zábavu pro vás i vašeho psa.